Malý fond, alternativní fond, minifond, kvazifond, nefond, patnáctka nebo třeba § 15 ZISIF. To jsou všechno označení, pod kterými můžete narazit na tzv. správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním dle § 15 ZISIF (zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech). Ale co to je správa majetku srovnatelná s obhospodařováním?

Jedná se o flexibilní investiční nástroj, který umožňuje správu peněžních prostředků a penězi ocenitelných věcí nashromážděných od investorů za účelem jejich společného investování.

Nižší regulatorní požadavky, ale omezená veřejná nabídka

‍Hlavní výhodou je, že nepodléhá dohledu České národní banky. Regulatorní požadavky jsou proto značně snížené. Se sníženými regulatorními požadavky se vážou také celkové nižší náklady na založení a správu, což umožňuje investorům nabízet lepší výnos, než jaký dokážou generovat standardní investiční nástroje podléhající regulaci.

‍S nízkou regulací jsou nicméně spojené i nevýhody. Správce alternativního fondu nemůže veřejně nabízet investorům své služby a samotná nabídka investičních služeb má striktní pravidla. Správce může oslovit maximálně 20 osob a vedle těchto osob může oslovit neomezený počet kvalifikovaných investorů.

Kvalifikovaným investorem je investor, který si je vědom rizik investování a investoval alespoň ekvivalent 125 000 EUR. Pokud je na společném portfoliu svým vkladem účasten investor, který není kvalifikovaným investorem, zákon stanovuje limitaci celkového počtu investorů na 20, což je nutné jednou ročně doložit zprávou auditora o počtu investorů v alternativním fondu.

Před novelou účinnou od 1. 7. 2024 bylo za určitých podmínek možné považovat za kvalifikované investory taktéž ty, kteří vložili do společného portfolia alespoň 1 milion Kč. Subjekty zapsané v seznamu alternativních fondů vedeném ČNB před účinností uvedené novely mohou stále využívat této možnosti a to až do 1. 7. 2026.

Alternativní fond má také nižší rozhodný limit v rámci maximální hodnoty spravovaného majetku v hodnotě nepřesahující 500 milionů EUR. Pokud je však součástí obhospodařovaného majetku pákový efekt, snižuje se tento limit na 100 milionů EUR.

Obecně lze shrnout, že alternativní fond je vhodným řešením pro každého, kdo věří svojí investiční strategii a chce v krátkém časovém horizontu a s nízkými náklady začít investovat se svěřenými finančními prostředky, resp. provádět správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním dle § 15 ZISIF, jako službu svým investorům.

Jak založit vlastní alternativní fond?

K založení alternativního fondu je třeba splňovat požadavky, které na žadatele klade Česká národní banka (ČNB) a ZISIF, který navazuje na směrnici AIFMD (směrnice Evropského parlamentu o správcích alternativních investičních fondů).

Co budete potřebovat? ‍

1) Právnická osoba:

Provádět správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním je možné pouze prostřednictvím správce, který je právnickou osobou, jelikož fyzické osoby ze zákona nemohou provádět správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním. Není stanovena konkrétní požadovaná forma právnické osoby, nicméně některé z forem právnických osob jsou pro provádění správy majetku lepší a jiné formy mohou být méně vhodné. Standardně se používá společnost s ručením omezeným, případně akciová společnost.

Nezbytné nicméně je, aby sídlo právnické osoby bylo v České republice, a aby zvolený název právnické osoby obsahoval slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“.

2) Smluvní dokumentace

Pro fungování alternativního fondu je zcela nezbytné vytvořit smluvní dokumentaci, kterou tvoří přinejmenším (i) podmínky společné správy, (ii) smlouva o správě svěřených prostředků (investiční smlouva) a (iii) investiční strategie.

(i) Podmínky společné správy nastavují obecné podmínky společné správy, kterou provádí správce na základě smlouvy o správě svěřených prostředků. Důležitou částí podmínek společné správy je např. nastavení odměn správce za správu, výše výnosů pro investory, jakož i výše případných dalších poplatků spojených se správou;

(ii) Smlouva o správě svěřených prostředků je smlouva, na základě které vzniká závazek mezi správcem a investorem. Upravuje individuální aspekty závazku správce s investorem, např. výši majetku svěřeného do správy správce, výši výnosu pro investora, případně jsou v ní určeny údaje o bankovním spojení mezi správcem a investorem;

(iii) Investiční strategie popisuje způsob investování svěřeného majetku. V rámci strategie se např. stanovuje do jaké třídy aktiv bude správce svěřený majetek investovat, jaké je geografické vymezení investic správce, investiční horizont, pravidla využití pákového efektu, a další parametry strategie. Je nezbytné, aby správce nastavil investiční strategii vhodně pro účely jeho investičních záměrů.

Abychom pro Vás mohli zpracovat uvedené dokumenty a provést žádost o zápis do seznamu ČNB, budeme potřebovat tyto informace:
• Třída aktiv, do které hodláte investovat a způsob investování;
• Hodnota spravovaného majetku, zejména pokud již vykonáváte správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním v rámci jiného zařízení;
• Informace týkající se nastavení odměn správce, výpočtu výnosu investorů a jiných případných poplatků;
• Konkrétní informace o investiční strategii;
• Název zařízení (alternativního fondu);

3) Podání žádosti o zápis do seznamu

Jakmile od Vás obdržíme uvedené informace a zpracujeme potřebnou smluvní dokumentaci, podáme za Vás žádost o zápis do seznamu osob provádějících správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním. Na vyřízení žádosti má ČNB 5 pracovních dnů.

Pokud si sami nevíte rady a chcete začít podnikat v investicích, rádi Vám pomůžeme alternativní fond založit a zapsat do seznamu vedeného ČNB. Dále Vám pomůžeme správně nastavit interní procesy a vytvoříme kvalitní dokumentaci pro Vaše podnikání v investicích!

Neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

‍