Správce alternativního fondu musí plnit povinnosti dle ZISIF, případně dalších zákonů souvisejících s podnikáním v investicích, nebo se naopak vyvarovat jednání, které by mohlo způsobit negativní následky v podobě sankce, ať už v peněžité formě, či v jakékoliv jiné.

Tento článek uvádí sankce, které vyplývají ze zákona č. 240/13 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „ZISIF“), a dále poukazuje na některé vybrané přestupky vyplývající ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „ZAML“), které jsou častým prohřeškem správců alternativních fondů.

Sankce vyplývající ze ZISIF

Správce alternativního fondu NESMÍ:

• nabízet jakoukoliv činnost dle ZISIF, pro kterou je potřebné povolení ČNB, zápis do seznamu vedeného ČNB či souhlas ČNB;
• uvádět nesprávný údaj nebo zatajit skutečnost týkající se udělení povolení, povolení k označení, zápis do seznamu, případně změnu údajů zapsaných v seznamech nebo odnětí povolení;
• v rámci své činnosti, nebo prostřednictvím propagačních materiálů či jiných sdělení, sdělovat investorům, že podléhá dohledu ČNB nebo uvádět jinou informaci, která by mohla jakýmkoliv způsobem vést k závěru, že spadá pod dohled ČNB. Naopak je správce povinen uvádět, že nespadá pod dohled ČNB, a to nejen na internetové stránky, ale i např. na veškeré objednávky, obchodní dopisy, faktury či smlouvy;
• shromažďovat prostředky od více než 20 investorů, pokud byť jen jeden investor účasten vkladem na společném portfoliu není kvalifikovaným investorem, tedy neinvestoval částku ve výši alespoň 125 000 EUR;
• přesáhnout rozhodný limit stanovený v § 16 ZISIF, ledaže se zachová v souladu s § 17 ZISIF a podá žádost o přidělení příslušného oprávnění, které umožňuje tento limit přesáhnout (limit činí 500 000 000 EUR nebo 100 000 000 při použití pákového efektu).

Správce alternativního fondu JE POVINEN:

• ČNB oznámit jakoukoliv změnu, která je zapsaná v seznamu osob dle § 15 ZISIF, nelze-li takovou skutečnost zjistit ze základních registrů dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech;
• o investorech zjišťovat, zda daná investice odpovídá jejich finančnímu zázemí, investičním cílům, odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic a o této informací mít písemný zápis;
• ČNB poskytovat jednou ročně zprávu auditora o počtu investorů v alternativním fondu, pokud alespoň jeden z investorů není kvalifikovaným investorem;
• řádně provádět výkaznictví osob zapsaných dle § 15 ZISIF, tedy podat ČNB informace o skladbě společného portfolia alternativního fondu, počtu investorů, hodnotě majetku zařízení připadající na investory z ČR / zahraničí a expozici vůči jednotlivým investičním nástrojům, včetně jejich teritoriálního vymezení;
• dodržovat povinnosti týkající se sdělení klíčových informací (KID dle nařízení PRIIPs - Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1286/2014), nebo alespoň poskytovat informace uvedené v § 15 odst. 4 písm. a) bod 1 – 5 ZISIF; a
• zajistit, aby byla obchodní firma (název společnosti) v souladu s pravidly uvedenými v § 15 odst. 3 ZISIF, tzn. musí obsahovat slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“ a nesmí obsahovat slovo „fond“ nebo jakékoliv jeho překlady či odvozeniny;

Za většinu z výše uvedených přestupků lze dle ZISIF uložit pokutu do výše až 150 000 000 Kč. Konkrétně za klamání o skutečnosti, že alternativní fond podléhá dohledu ČNB, je dokonce možné uložit pokutu až do výše 300 000 000 Kč. Místo pokuty, anebo zároveň s ní, je pak ČNB oprávněna nařídit zveřejnění informace o tom, že byl spáchán přestupek a kdo jej spáchal, nebo uložit zákaz činnosti až na 10 let. ČNB může také rozhodnout o výmazu alternativního fondu ze seznamu, pokud mu byla zakázána činnost.

Některé z výše uvedených přestupků byly zavedeny novelizací ZISIF, která nabyla účinnosti ke dni 1. 7. 2024. O jednotlivých změnách a přestupcích zavedených touto novelou, které souvisejí se správou majetku srovnatelnou s obhospodařováním ve smyslu § 15 ZISIF, se můžete dočíst zde.

Časté přestupky ze ZAML

Správci alternativních fondů jsou na základě § 2 odst. 1 písm b) bod 4 ZAML tzv. povinnou osobou.

Mezi časté prohřešky správců alternativních fondů patří přestupky spočívající v porušení povinností, při nichž správce alternativního fondu:

• nezavedl nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu dle ZAML;
• nevypracoval do 60 dní ode dne, kdy se stal povinnou osobou, písemně systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností dle ZAML;
• neoznámil do 60 dní ode dne, kdy se stal povinnou osobou, znění vypracovaných vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností dle ZAML dohledovému orgánu;
• nezajistil jednou ročně školení týkající se opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu pro zaměstnance, kteří se mohou při výkonu své práce setkat s podezřelými obchody;
• písemně neurčil člena svého statutárního orgánu jakožto pověřenou osobu ve věcech zajištění plnění povinností ze ZAML;
• nesplnil řádně povinnost identifikovat klienta ve smyslu ZAML;
• nesplnil řádně povinnost provést kontrolu klienta ve smyslu ZAML;
• porušil povinnost nenavázat obchodní vztah, pokud se klient odmítne podrobit identifikaci či kontrole ve smyslu ZAML, případně pokud má pochybnosti o pravosti předložených dokladů;
• porušil povinnost uchovávat údaje o uskutečnění obchodu po dobu 10 let, tj. zejména kopie dokladů a jiných informací o klientovi, údaj o tom, kdo provedl identifikaci, a dále záznamy o veškerých krocích, provedených při identifikaci nebo kontrole;
• neupozornil klienta na nesrovnalosti dle zákona o evidenci skutečných majitelů, případně neoznámil tuto nesrovnalost dohledovému orgánu ZAML, pokud nesrovnalost nebyla vyvrácena;
• neposkytl ve lhůtě na žádost dohledového orgánu ZAML informace o obchodních vztazích, na které se vztahuje povinnost identifikace, nebo ohledně nichž dohledový orgán provádí šetření;
• neoznámil bez zbytečného odkladu dohledovému orgánu ZAML podezřelý obchod, který zjistil v souvislosti se svou činností, tj. obchod, který se uskutečnil za okolností vyvolávající podezření ze snahy o praní špinavých peněz ve smyslu § 6 ZAML;
• neprovedl nápravná opatření, které mu dohledový orgán ZAML uložil v návaznosti na porušení povinností vyplývajících ze ZAML;
• neoznámil dohledovému orgánu, jak splnil povinnost provést uložená nápravná opatření ve lhůtě 10 dní po uplynutí lhůty k provedení nápravných opatření.

Za uvedené přestupky Vám může dohledový orgán ZAML uložit pokutu až do výše v rozmezí horních hranic mezi 1 000 000 Kč do 10 000 000 Kč. Pokud by se jednalo o opakované přestupky, může vám být dále uložen zákaz činnosti a může být zveřejněno rozhodnutí o přestupku.

Výše trestu a jeho forma závisí na správním uvážení a vždy odpovídá míře společenské škodlivosti konkrétního pochybení.

‍

Nejste si jistí, zda plníte řádně veškeré povinnosti? Potřebujete právně zastoupit při kontrolním řízení nebo v přestupkovém řízení. Neváhejte se na nás obrátit.

‍