Začínáte s podnikáním, ale nevíte, pro jakou formu podnikání se rozhodnout? Možností je hned několik, každá však nese své výhody a nevýhody. Hlavní rozdíly v jednotlivých formách podnikání spočívají zejména v odpovědnosti za dluhy z podnikání, daňové a administrativní zátěži, ale i ve výši počátečního vkladu. Srovnáním těch nejběžnějších forem podnikání se budeme zabývat v následujících řádcích.

Formy podnikání můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin, a to: 

  • fyzická osoba jako podnikatel a
  • podnikání prostřednictvím právnické osoby.

OSVČ

Podnikající fyzická osoba je v českém právním řádu označována jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).

Začít podnikat jako OSVČ je pravděpodobně tou nejjednodušší variantou z hlediska administrativní i daňové zátěže.

Administrativní náročnost je v případě podnikání jako OSVČ minimální. Není potřeba řešit žádné zakladatelské právní jednání ani počáteční vklad. 

Výhodou podnikání jako OSVČ je také relativně nízká daňová zátěž. Musíme však rozlišovat příjmy do 2 mil. Kč a příjmy přesahující 2 mil. Kč.  

Od začátku roku 2021 se totiž mohou OSVČ přihlásit do režimu tzv. paušální daně, kdy namísto obvyklých záloh na daň z příjmu, záloh na pojistné na důchodové pojištění a záloh na veřejné zdravotní pojištění hradí OSVČ měsíčně paušální zálohu správci daně, a to vše v rámci jedné platby. OSVČ, která je poplatníkem paušální daně, se zbaví povinnosti podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.  

Poplatníkem v paušálním režimu však nemůže být OSVČ, která je plátcem DPH nebo která měla v předcházejícím zdaňovacím období příjmy ze samostatné činnosti převyšující 2 mil. Kč. 

Pro OSVČ je hlavní nevýhodou, že ručí celým svým majetkem za dluhy, které vznikly při výkonu podnikatelské činnosti. To znamená, že pokud podnikání nevynáší a podnikatel již není schopen splácet své závazky, může sám podnikatel skončit v exekuci a přijít tak o veškerý svůj majetek. 

Obchodní společnosti

Jak bylo už uvedeno výše, do druhé skupiny forem podnikání patří podnikání prostřednictvím právnické osoby. Zpravidla se jedná o podnikání v rámci obchodní společnosti.

Mezi nejčastěji zakládané obchodní společnosti pak řadíme společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciovou společnost (a.s.).

Podnikat lze také prostřednictvím osobních obchodních společností (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost). Pro začínající podnikatele však nebývá volba těchto forem podnikání příliš obvyklá, proto se jim v tomto článku dále nevěnujeme.

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným může založit i jediný společník. 

Založení s.r.o. je však administrativně náročnější, než začít podnikat jako OSVČ. Pro založení společnosti je nezbytná společenská smlouva, která musí mít formu notářského zápisu. Pro vznik společnosti je nutný zápis do obchodního rejstříku. 

Minimální zákonem stanovená výše vkladu společníka činí 1,- Kč, jedná se tedy spíše o symbolickou částku. Zakladatelé s.r.o. však většinou volí spíše vklady vyšší, a tedy i vyšší základní kapitál společnost, a to alespoň v řádech tisíců korun. Pro potenciální obchodní partnery totiž může výše základního kapitálu představovat jisté měřítko solventnosti společnosti, ačkoli reálně výše základního kapitálu sama o sobě nemá žádnou vypovídací hodnotu.   

Co se týká daňového zatížení, společnost musí platit daň z příjmu právnických osob. K tomu pak ještě společník musí odvádět daň z příjmu fyzických osob ze svého podílu na zisku ve společnosti. Dochází tak k často kritizovanému dvojímu zdanění zisku společnosti.

U společnosti s ručením omezeným, jak již ze samotného názvu vyplývá, ručí společníci za dluhy společnosti omezeně, a to společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili svou vkladovou povinnost. Založení s.r.o. tak může být vhodná alternativa pro podnikání jako OSVČ, pokud nechcete ručit celým svým majetkem za dluhy z podnikání

Akciová společnost

Akciová společnost má základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií, přičemž minimální výše základního kapitálu akciové společnosti musí činit alespoň 2 mil. Kč nebo 80 tisíc EUR. Pro začínající podnikatele tak může být často založení akciové společnosti z důvodu zákonem stanovené výše minimálního základního kapitálu nereálné. 

Založit akciovou společnost může také pouze jediný zakladatel. 

Z administrativního hlediska je založení akciové společnosti srovnatelné se založením s.r.o., postup je prakticky stejný. K založení akciové společnosti je nutné přijetí stanov ve formě notářského zápisu, společnost pak vzniká zápisem do obchodního rejstříku. 

Zdanění příjmů akciové společnosti je také obdobné jako u s.r.o.

Výhodou akciové společnosti rozhodně je, že akcionáři neručí za dluhy společnosti po dobu jejího trvání vůbec.

Shrnutí

Závěrem lze shrnout, že před tím, než začnete podnikat, doporučujeme důkladně zvážit míru rizika zamýšleného podnikání. V případě, že je riziko velké, vyplatí se z důvodu omezené (či žádné) odpovědnosti za dluhy spíše podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti. V opačném případě by pro Vás mohlo být vhodnější začít podnikat jako OSVČ, především pokud neočekáváte, že by Vaše roční příjmy přesahovaly 2 mil. Kč. 

Pokud v průběhu podnikání zjistíte, že Vám zvolená forma podnikání nevyhovuje, právní úprava umožňuje přechod z OSVČ na s.r.o. i změnu právní formy obchodních společností.

Se všemi formami podnikání se pak pojí povinnost vyřídit si živnostenské oprávnění. Další povinnosti pro podnikatele pak vznikají například v případě, že má v úmyslu mít zaměstnance, pro obchodní společnosti je zase nutnost mít zapsaného skutečného majitele. 

Napište nám! Rádi Vám pomůžeme s výběrem ideální formy podnikání pro Vás i s vyřízením všech potřebných kroků pro začátky Vašeho podnikání.