Jedná se o změny, které výrazným způsobem zasahují, případně v budoucnosti zasáhnou, do podnikání v této oblasti. Na nové alternativní fondy vznikající po účinnosti novely se povinnosti již vztahují, zatímco na stávající alternativní fondy zapsané v seznamu ještě před účinností novely se povinnosti budou vztahovat až po určité době.
První změnou je omezení spojené s obchodní firmou. V rámci předcházející právní úpravy zákon neukládal žádnou limitaci týkající se obchodní firmy pro alternativní fondy. Nově však nejenže alternativní fondy nesmí ve své obchodní firmě uvádět slovo „fond“, včetně jakéhokoliv překladu či odvozených slov, ale navíc zákonodárce stanovil povinnost, aby obchodní firma obsahovala slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“. Tuto povinnost mají stávající alternativní fondy napravit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, tj. nejpozději do 1. 1. 2025.
Dále zákonodárce nově explicitně stanovuje informace, které musí být investorům sděleny s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy, kterými jsou:
· investice není garantovaná, investor může ztratit veškeré prostředky;
· výše úplaty;
· investiční horizont;
· investiční strategie;
· skutečnost, že osoba nepodléhá dohledu ČNB
Tyto informace mohou být nahrazeny poskytnutím sdělení klíčových informací (KID)ve smyslu nařízení PRIIPs (Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1286/2014). Vždy však musí být sděleno, že osoba nepodléhá dohledu ČNB. Alternativní fondy zapsané v seznamu již před nabytím účinnosti novely přitom nemusí uvedené informace poskytovat již stávajícím investorům.
Stěžejní změnou je pak úprava výše investované částky kvalifikovaného investora do alternativního fondu. V rámci předchozí právní úpravy bylo možné, aby kvalifikovaní investoři za určitých podmínek vložili do společného portfolia částku v minimální výši 1 000 000 Kč. Tuto možnost zákonodárce nově zcela vylučuje, když stanovuje povinnost, aby kvalifikovaní investoři vložili do společného portfolia alternativního fondu minimálně částku ve výši 125 000 EUR. Stávající alternativní fondy tuto povinnost nicméně nemusí splňovat ještě po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti novely.
I kvalifikovaný investor přitom musí vyplnit investiční dotazník, na základě něhož správce získá informace o tom, zda daná investice odpovídá investorovu finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic.
V návaznosti na úpravu minimální investované částky investora do alternativního fondu dále zákonodárce limituje fungování alternativních fondů, v nichž figuruje byť jen jeden investor, který není kvalifikovaným investorem, tj. nevložil do společného portfolia alespoň 125 000 EUR. Pokud se totiž ve správě nachází byť pouze jediný investor, který není kvalifikovaným investorem, pak je maximální počet investorů celého alternativního fondu omezen na 20 investorů. Dále navíc musí takový alternativní fond, pravidelně do konce 6. měsíce od konce předchozího účetního období předložit ČNB oznámení, jehož součástí je zpráva auditora o ověření dodržení podmínek – tj. že spravuje současně maximálně 20 investorů. Opět přitom platí, že po stávajících alternativních fondech bude tato povinnost vymáhána až po uplynutí 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely.
Nově také pro případ porušení nebo neplnění povinností vyplývajících ze ZISIF zákonodárce stanovil sankci výmazu správce ze seznamu §15, a navíc se takovému správci zakazuje se znovu zapsat do seznamu osob dle §15 ZISIF po dobu 10 let.
Chcete se dozvědět více, obraťte se přímo na naši advokátní kancelář.
